Martin Vopěnka, spisovatel - Publicista

Má dětská kniha

Mizející svět Rychlých šípů

První setkání s Rychlými šípy mi zůstalo v paměti celých 40 let. Psal se myslím rok 1969 a já jel s tatínkem autobusem k babičce do Vlašimi (maminka byla dlouhodoběji nemocná). Cestou mi tatínek vyprávěl o svém vlastním dětství – o tom, s jakým zájem hltal kreslené příběhy party kluků. A co se nestalo. Ve Vlašimi jsme vystoupili z autobusu a vydali se podél trati k domu, kde bydlela babička. Když jsme míjeli novinový stánek, tatínek se s překvapením zastavil. Měli tam první sešit znovu vydávaných Rychlých šípů.

Číst dál: Má dětská kniha

Vajíčka imperialistů

Ve dvacátém století nám to procházelo. 

Za vajíčkovými útoky stojí imperialisté a protisocialistické živly placené zahraničními agenty – to je jasné. Nebudeme přece předpokládat, že by student středoškolák, respektive vysokoškolák měl nějaký vlastní občanský názor. Vejce hodil proto, že byl sveden ze správné cesty, zaplacen, omámen a já nevím co ještě.

Číst dál: Vajíčka imperialistů

Forma nad obsah

aneb

Policista škůdce

Tak mne zase jednou pořádně vytočila ta naše policie. Jedu pro dítě do školky – velmi zvolna. A co se nestane: hlídka staví jedno auto za druhým včetně mého. Jsem v klidu – jel jsem přece kolem čtyřiceti. Chyba lávky. Byla tam nastražená třicítka. Kvůli dopravnímu hřišti (které se otvírá vždy až od prvního dubna). Čtyřicet tři kilometrů v hodině mne stálo 1000,-Kč a 2 body. Cizinka za mnou jela dokonce jen třicet pět a platila také.

Číst dál: Forma nad obsah

Pražská lyže proti planetě

Běh na lyžích je krásný sport. Sám jej aktivně provozuji – v horské scenérii, v sepjetí s horským profilem, v požitku stoupání a sjezdů…

Kateřina Neumanová je skutečnou osobností svého oboru. Bylo nádherné sledovat ji, jak závodí.

Ale teď je tady Pražská lyže. Tuny sněhu přivezené ze Šumavy k Hradčanům. Tisíce kilowatů tečou kdesi na horách do sněžných děl. Zanedlouho tu louku zaplaví výfukové plyny bagrů. A přijede šedesát kamionů. Ty kamiony pojedou horskou a podhorskou krajinou a nakonec i historickou Prahou. Sníh bude rozhrnut další těžkou technikou.

Číst dál: Pražská lyže proti planetě

Záhrobští

Příklad nikoliv k následování

Tak Záhrobským to vyšlo. A nepochybně: je to příběh velký a dojemný. Jenomže při něm trochu trnu: Kolik sveřepých rodičů se asi právě v těchto dnech, povzbuzeno zářným vzorem, chystá sedřít kůži ze svých potomků? Ve jménu úspěchu, který je v nedohlednu, ve jménu vítězství.

Odborníci jistě dosvědčí, že sebelepší příprava nemůže vést k titulu mistra světa bez mimořádného talentu. A talent, to ani ve sportu neznamená jen vlastnosti fyzické. Rozhodují i vlastnosti psychické. 

Číst dál: Záhrobští

U zrodu diktátora

Prázdniny končí a proměnlivé počasí nám usnadňuje návrat k práci. Nikam nevedoucí jednání politiků nás už nebaví. V každodenním žití ani nepomyslíme na to, že doba, ve které žijeme, může být vskutku dějinná. Že jsme svědky zrodu diktátora.

Diktátor u svého zrodu bývá ještě zranitelný. Chapadla moci mu ještě nenarostla do rozměrů potřebných k rdoušení protivníků. Musí obratně manévrovat, využívat slabin demokracie a zneužívat slušnosti druhých. Že je pro něj ústava cárem papíru, který hodlá přepsat podle svých choutek, nesmí ještě nahlas říkat. Že jednou vybuduje obří vězení, kam uvrhne ty, kteří mu dnes kříží cestu, neví ještě ani on sám. (Podle pozdějších potřeb vládnutí se to tak nějak samo nabídne jako řešení.)

Číst dál: U zrodu diktátora

Na prahu pandemie - na prahu zkázy?

Je to taková klidná doba. Obzvlášť v naší klidné střední Evropě. Neschyluje se k válce; za humny šílený diktátor nehlásá evangelium nenávisti. Naše pevninská kra drží, moře nemáme, etnické nepokoje jsou nám vzdáleny tisíce kilometrů, pro teroristy nejsme zajímaví. K tomu roste ekonomika, nehladovíme, nástrojem k řešení sporů se přinejmenším v evropském měřítku stalo jednání. A teď nás chce světová zdravotnická organizace probudit z blahobytného polospánku pandemií.

Číst dál: Na prahu pandemie - na prahu zkázy?

Omluva, vysídlení a Paroubkovo zviditelnění

Biblický Bůh byl ochoten zachovat Sodomu pro deset spravedlivých. Nenašel ani ty a město zničil, avšak spravedlivé z něj vyvedl. My se teď omlouváme těm méně než deseti spravedlivým.

Číst dál: Omluva, vysídlení a Paroubkovo zviditelnění

Podnikání podle Standy

V nedělních zprávách nám Standa Gross poradil, jak na to. Jeho manželka by úvěr pět milionů, který si vzala na koupi nemovitosti, mohla splatit z „dodavatelského úvěru“. To prý firmy běžně dělají, že když mají zakázku, poskytnou dodavatelský úvěr. V Grossově případě by to vypadalo takhle: Stavební firma by měla provést práce řekněme za deset milionů – ty by jí měl zaplatit objednatel – Šárka Grossová. Firma by z té zakázky byla tak unesená, že by hned popadla pět milionů a půjčila je objednateli – Šárce Grossové.

Číst dál: Podnikání podle Standy

Šárka Grossová může plakat na správném hrobě

„Tady se nedá podnikat,“ posteskla si Šárka Grossová v rozhovoru s reportérem MF Dnes. O takových marných postesknutích se říkává: „Pláčeš na nesprávném hrobě.“ Šárka Grossová však má výjimečné štěstí: může si poplakat na tom pravém hrobě. Zlatým písmem je tam vytesáno: Stanislav Gross – předseda vlády.

Byla a je to vláda jejího manžela, stejně jako všechny předešlé vlády ČSSD, která učinila podnikání v této zemi, když ne zcela nemožným, tak velmi obtížným.

Číst dál: Šárka Grossová může plakat na správném hrobě

Svět podle Sommerové

Je to svět bez lásky. Plný hořkosti, hněvu. Možná také plný ctižádosti, která paní Sommerovou vede k tomu, aby si neprávem brala slovo jménem celého ženského rodu – podobně, jako si kdysi Karel Marx bral slovo jménem všech dělníků.

Číst dál: Svět podle Sommerové

Oteplování je přelud - zakažme je!

(odpověď na článek „Oteplování je přelud“, MF Dnes 14. 10., autor: Karel Kříž)

Globální oteplování je přelud, metody jeho měření jsou pavědecké, vědci, kteří by snad oteplování zdůvodňovali, jsou nepoctiví, a všichni, kteří by chtěli varovat před dalším vývojem klimatu, jsou levicoví aktivisté. Ve skutečnosti nám nic nehrozí, atmosféra je systém mířící za všech okolností ke stabilitě…

Číst dál: Oteplování je přelud - zakažme je!

Kafkův „Proces“ a estrádní totalita

Žijeme v divné zemi. Občan aby se tu už zase bál občana. Představte si, že pojedete se známým ve výtahu. A on druhý den nahlásí na policii, že jste mu podrobně popsali plán zavraždit trafikantku odnaproti. Od té chvíle se kolem vás začne stahovat smyčka. Vašim telefonům bude naslouchat neznámý úředník. Jiný úředník se možná ubytuje ve vašem bytě. Vaše finance, stejně jako sebemenší váš krok, se ocitnou pod kontrolou. Budete nečekaně zatýkáni, vaši přátelé budou předvoláváni k podání vysvětlení a do tisku proniknou informace o jejich soukromí. Raději se od vás odvrátí, stejně jako vaši obchodní partneři. Proti panu K z Kafkova Procesu máte jen jednu výhodu: je vám sděleno obvinění. Jste trestně stíhán pro přípravu úkladné vraždy.

Číst dál: Kafkův „Proces“ a estrádní totalita

Knihkupectví a kavárna Řehoře Samsy

Je to vlastně tajná schránka mého nakladatelství. Ochotně mi tu vždy nechávali balíčky a obálky od grafiků, autorů, či redaktorů. A tak se nakonec kavárna Řehoře Samsy, v pasáži mezi Václavským náměstím a ulicí V jámě, stala místem většiny mých pracovních schůzek. Větší společnost sem však nezvěte – najdete tu jen několik malých stolků. V druhé části nevelké místnosti je nekomerční knihkupectví. Dobře mne tu znají. Už když mne vidí přicházet vytahují zpoza pultu objemnou zásilku. Často se k nim zachovám netaktně: jen přiběhnu, vezmu balíček a zase běžím. Na svou omluvu musím říct, že jsem té kavárně přivedl řadu stálých hostů.

Číst dál: Knihkupectví a kavárna Řehoře Samsy

Strana 2 z 2

Holocaust

Na fotce šedivé
ty jsi, kdo odchází.
V klobouku omšelém
laskavý táta věčný.
Poslední pohledy.
To se však ještě neví.
Dětství že skončilo
chlapeček nepochopí.
Ve zmatku poklidném
jdou muži, kam jim určí –
tatínci bezbranní –
bohové na zem padlí.
Jak bys ty selhal dnes?
Chrám světa lidského
v útrobách prudce se bortí.
Buď sbohem, dítě mé.
Vidím se ve tvých očích.

(Praha, 18. 1. 2008)