Martin Vopěnka, spisovatel - Hon na Fejka

Hon na Fejka

Tak Fejk prý bere příliš mnoho. Už se tím bude zabývat i premiér. Vzpomenete si, který čelní představitel se naposledy zabýval otázkou nadměrných příjmů některých osob? Přece Milouš Jakeš. Celý národ měl tehdy příležitost dovědět se z populární nahrávky, kolik bere Hanka Zagorová.

Tentokrát se má národ naštvat na Petra Fejka. Dostal plat čtvrt miliónu tak nějak na ksicht. Jak to, že mně na ksicht nikdo nic nedá? Pravda, nebyl jsem ředitelem ZOO a neudělal jsem z ní světovou špičku ve svém oboru. Ale stejně: může snad štíhlý Fejk vyvážit dvacet pupkatých odborářů?

Teď ale trochu vážně. Otázka, jestli České dráhy, jakožto ztrátový podnik vlastněný státem, měly nabídnout takto vysoký plat, je jistě legitimní. Otázka, jestli měl Fejk takový plat přijmout, je naprosto nesmyslná. Proč by, proboha, neměl? Upřímně řečeno: i tak se mu divím. Kdyby dal svoje jméno k dispozici tak šílenému podniku levněji, byl by blázen. Riskuje přece, že šlápne do pořádného hovna – a to nejen obrazně. S Českými drahami ztrácí kredit; dělá ze sebe šaška. Nabídka, která ho k tomu přiměla, musela stát za to. Jestli na tom někdo prodělá, tak on. České dráhy určitě ne. Jezdit s podnikem, ve kterém je zaměstnán odborář Dušek, se mi poněkud ekluje. Zato se rád svezu s podnikem, který zaměstnal Petra Fejka.

Martin Vopěnka

Holocaust

Na fotce šedivé
ty jsi, kdo odchází.
V klobouku omšelém
laskavý táta věčný.
Poslední pohledy.
To se však ještě neví.
Dětství že skončilo
chlapeček nepochopí.
Ve zmatku poklidném
jdou muži, kam jim určí –
tatínci bezbranní –
bohové na zem padlí.
Jak bys ty selhal dnes?
Chrám světa lidského
v útrobách prudce se bortí.
Buď sbohem, dítě mé.
Vidím se ve tvých očích.

(Praha, 18. 1. 2008)