Martin Vopěnka, spisovatel - Rozhovor pro Literární noviny

Rozhovor pro Literární noviny

Rozhovor s Martinem Vopěnkou pro Literární noviny

Četly vaše děti trilogii "Spící město" ještě před vydáním? Jaké byly jejich reakce?

Udělal jsem pokus, kdy jsem jedné dceři dal číst asi šedesát stránek rukopisu – to měly postavy ještě jejich jména. Od scény, kdy unášejí chlapce, jehož předobrazem byl její mladší bratříček, už nebyla schopna číst dál. Vše se srovnalo, až když ve výsledném vydání měly postavy jiná jména. Potom si tři ze čtyř dětí trilogii s mimořádným zájmem přečetly.

Kompletní rozhovor z Literárních novin stahujte zdePDF

Setkání u stromu

Stáří se ohlásí vzpomínkou z dětství.
Natáhneš ruku přes čas, jenž současnost rozpůlil vedví.

Na druhém břehu v dětství svém stojíš
u stromu, který už tenkrát byl vzrostlý.
Oharky cigaret kapsy si plníš,
botičkou posouváš žaludy v listí.
Pak úlek chlapečka srdce ti zlomí.
Mámina zloba je to, na co myslí.

Pomalu odcházíš.
Zas listí spadlé je a vlhko v kůře stromů,
červené lavice bývaly v parcích.
Ruku si podat chceš přes čas, jenž odplynul,
o dotek letmý jen marně se snažíš.
Tak stáří začíná:
ten chlapec je ti blízký,
však byl to jiný svět.
O mostech nevíš.