Martin Vopěnka, spisovatel - Jsi sobě podobná

Jsi sobě podobná

Jsi sobě podobná,
jak jsi i bývala.
Slunečním světlem křtěná.
Po chodbě přicházíš:
tvá tebe podoba.
Tvůj parfém ve vánku
a černé šaty vlají.

Až v tobě obejmu
tu, jež je tebou má,
tvé vrásky ze skrání
ochotně opadají

(Břevnov, 13. 10. 2010)

Chvíle, jež prchá mi

Já a ty na lodi u břehů Kréty.
Hledíme na moře průzračné a čisté,
má ruka dotkla se tvé jemné kůže.
Čas téměř neběží a moře klidné je
u bílé skály.

Možná, že před smrtí budu chtít vrátit
právě tuhle chvíli.
Tu, jež teď probíhá;
já zdravý jsem a silný
a vůně bylin jde z rozpálených svahů.

Vedle mne spočíváš
jak bárka bez posádky,
i já se oddávám
tichému bezesnění.
Chvíle, jež prchá mi.
Začátek umírání.

(Červenec 2006, Kréta)